Vlčí smečka na lovu

Vlci při lovu ve smečce uloví i kořist daleko větší, než jsou oni sami, jako je třeba bizon. Při honitbě na svoji kořist se vzájemně střídají v čele a tím efektivně šetří své síly. Zároveň také, pokud by ulovil kořist vlk samotář, nebyl by schopen ji zkonzumovat sám a tolik úsilí by bylo naprosto zbytečné.

Šťastná sedma

Běžně čítá vlčí smečka sedm kusů, během zimy však může smečka čítat mnohem více vlčích členů. Zajímavé je, že právě sedmičlenné množství ve smečce je pro vlky ideálním počtem jak kvůli sociálním vazbám uvnitř této smečky, tak i pro lov, nebo následné sežrání kořisti, kdy se každý člen smečky nasytí.

Kořisti v patách

Vlci také často loví kořist po vyšlapaných stezkách, nebo ve stopách kořisti. Mohou kořist pronásledovat po zamrzlém sněhu, do kterého se kořist boří, což je pro lovící vlčí smečku velmi výhodné.

Vlk užitečný

Vlk není jen krvelačným predátorem, jak se často mnoho lidí mylně domnívá. Tato psovitá šelma v přírodě reguluje stav přemnožené zvěře, jako jsou například divoká prasata, jeleni, nebo srnci. Obvykle loví zraněné, nemocné, nebo nějakým jiným způsobem oslabené jedince, neboť je to pro ně snadnější kořist, než silný a zcela zdravý kus.

Návrat vlků

Vlci byli kdysi rozšířeni skoro po celé severní polokouli. V dnešních dnech je však vlků nevysoké množství. Na našem území byl poslední vlk zastřelen v letech 1914 v oblasti Beskyd. V posledních letech se vlci do naší krajiny ale postupně vracejí. Jsou to malé vlčí rodinky, nebo osamělí vlci převážně ze sousedního Slovenska, Německa anebo Polska.

Vznik smečky

Ve smečkách bývají všichni její členové příbuzní, kdy základním prvkem každé smečky je takzvaný alfa pár. Vlčí smečka začíná spářením samce a samice na konci zimy, kdy se později rozroste o jejich mláďata. Ta se pohybují v oblasti společně se svými rodiči během podzimu a také celou zimu, aby se naučila sama lovit.