Znalost jednotlivých prvků komunikačního procesu není na škodu
Co to vlastně je komunikační proces? Jedná se o aktivitu, prostřednictvím které chceme někomu předat určité sdělení. V průběhu komunikačního procesu však může dojít k mnoha chybám a zpráva tak může být naprosto nepochopena, nebo může být pochopena v úplně jiném smyslu, než jaký byl původní záměr.
Hlavní prvky komunikačního procesu jsou tvořeny subjekty:
§ Zdroj (vysílatel) – což je subjekt, který se snaží něco sdělit příjemce. Zdroj by měl být přitažlivý a důvěryhodný. Může se jednat o zdroj –
o Formální (např. komerční organizace nabízející produkt),
o Neformální (přátelé),
o Neformální neziskové (přátelé, rodina, sousedé = názoroví vůdci),
o Formální neziskové (mají vyšší věrohodnost než komerční, jsou objektivnější, tzv. názorově ovlivňovaní).
§ Příjemce – což je subjekt, na který se zdroj zaměřuje.
Mezi hlavní nástroje komunikačního procesu řadíme především:
§ Média – komunikační cesta, kterou se přenáší sdělení od zdroje k příjemci (např. rozhlas, televize…).
§ Sdělení – kombinace symbolů určitého významu předávaná prostřednictvím médií od zdroje k příjemci (např. ilustrace, text, slovní projev…).
Během přenosu sdělení dochází k určitým aktivitám, kterými jsou:
§ Kódování – jedná se o transformaci určitého významu či myšlenky do symbolické podoby (např. grafické).
§ Dekódování – činnost, během které příjemce vnímá a interpretuje obsah symbolů (např. zákazník sleduje reklamu a interpretuje si její smysl).
§ Reakce – reklama může zaujmout nebo ne.
§ Zpětná vazba – část reakce příjemce, která se dostává zpět ke zdroji.
§ Šumy – je řada neplánovaných poruch či rušivých vlivů, které mohou zapříčiňovat zkreslování sdělení. Zdrojem mohou být poruchy média, nesprávný výběr cílové skupiny, neadekvátní symboly, nesprávná volba média aj.
Příjemce nemusí zprávu obdržet, protože u každého jedince se projevuje –
§ Selektivní vnímání – každý je denně vystavený velkému množství informace a vnímá jen některé informace, které jsou pro něj podstatné.
§ Individuální hodnocení – člověk má tendenci zprávu upravit, dle toho jak to chce. Jedná se tedy o velice subjektivní aktivitu.
§ Selektivní zapamatování – souvisí se zapomínáním a tvořením si místa pro příjem dalších informací. Lidé si zapamatují pouze to, co chtějí. Zbytek zapomínají právě proto, aby si tvořili nové místo pro nové informace.